Rozdělávat oheň zapalovačem nebo křemenem? To vás v dnešním článku naučí Matyáš Vejskal.
Obsah |
Trek bez ohně je jako sex bez lásky. Prostě mu něco chybí. Jasně, v dnešní moderní době máme pomůcek pro zapálení táboráku hromadu a narozdíl od našich pra pra předků už to nevnímáme jako něco světoborného. Jak si ale poradit v situacích, kdy se proti nám spikly všechny živly, světla ubývá a my bychom si tak rádi pochutnali na nějakém tom žvanci, než se zabalíme do spacáku?
Rozdělat oheň na treku je jednou z nejdůležitějších dovedností. Existuje celá řada pomůcek, které v ideálních podmínkách fungují naprosto spolehlivě a zapálit oheň za pomoci dokonale suchých smrkových třísek, několika listů včerejších novin a naštípaných dubových polínek zvládne každý. Rozdmýchat jiskru ve vlhkém podzimním lese bude úplně jiná liga.
Ohňová disciplína je velmi široká a co platí v laboratorních podmínkách, nemusí platit v přírodě. My se dnes zaměříme na rozdělávání klasického ohně, protože umět z ničeho vykouzlit plamen, to je ta pravá výzva.
Prvním klíčem k zaručenému rozdělání ohně jsou vědomosti. Čím víc toho víte o mechanismu hoření, o vlastnostech různých materiálů a přírodnin, tím budou vaše šance uspět vyšší i navzdory horšícím se podmínkám. A ne, známé trampské moudro, že březová kůra hoří i za mokra, nestačí.
Druhým klíčem je příprava. Trempové u sebe vždy nosili krabičku s proprietami na rozdělání ohně, které si sami vyráběli a připravovali. Takovou krabičku ocení každý turista, který s táborákem ve svých plánech počítá. Sbalte si správné prostředky pro rozdělání ohně dle ideálního scénáře, nouzové troudy a pro větší ohně i nástroje pro přípravu dříví. Přípravou se ale rozumí i chování po celou dobu samotného treku. Jeden z mých kamarádů už po prvním kilometru chůze začíná sbírat kůru, suchý rákos a drobné chrastí, které si radostně cpe do kapes a sítěk na batohu. Možná to někomu bude připadat extrémní, ale i taková drobnost může člověku pomoci vyměnit hodinové klečení v nacucaném podzimním mechu za rychlou pětiminutovku a následné nahřívání v sálavém teple ohniště.
Posledním klíčem jsou zkušenosti. Bude skvělé, že si tento článek přečtete a že se na cestu dobře vybavíte. Ale pokud si nic z toho předem nevyzkoušíte a křesadlo poprvé vytáhnete až do ostré akce, bude vám nejspíš k ničemu. Kdo viděl americkou reality show Survivor, kde je rozdělání ohně vstupenkou do finále, ten chápe. Je jedno jestli budete spoléhat jen na zapalovač nebo zkusíte sáhnout po jiné metodě, trénink nanečisto rozhodně nepodceňte.
Pojďme se podívat na jednotlivé ohňotvorné techniky od nejjednodušších po ty komplikovanější. Plusy a mínusy najdete u každé metody v přehledné tabulce.
Zapalovač se stal součástí výbavy všech trampů a v outdoorové výbavě si vydobyl zasloužené místo, protože oheň se zapalovačem rozdělá (snad) úplně každý. Čapnout v trafice zapalovač za pár korun, klidně i dva záložní, a o oheň má člověk na kratším treku vystaráno.
Vždy je dobré s sebou mít i záložní zapík, protože k výrobě těch nejlevnějších se používají laciné díly a materiály zamýšlené pro jednorázové použití. Prasknutí a následný únik plynu po pádu, vylomení křesacího mechanismu nebo nějaká jiná závada vás pak ani v nejdivočejší divočině o oheň nepřipraví. Nebo vsaďte na bytelnější outdoorový zapalovač.
+
|
-
|
Ne všechny zapalovače ve špatném počasí a extrémních podmínkách obstojí, takže na drsnější trek sáhněte po outdoorovém zapalovači – tryskový plamen odolá větru a kovové tělo zapalovače bude bytelnější než plasťák z trafiky.
Tryskový zapalovač PowerLighter III od švédské značky Primus patří k tomu nejlepšímu na trhu. Jeho plamen dosahuje až 1300 °C a plynová náplň lze jednoduše doplňovat, takže šetříte i přírodu.
Obyčejné sirky tu jsou s námi už od roku 1832, ale co je trochu vylepšit? Vítr na horské mýtině se točí dokola a sfoukává plamen sirky, jen co člověk škrtne. Řešením jsou větruvzdorné sirky, které mají delší „hlavičku”, hoří i ve větru, ve vlhku a jejich křesací proužek se neošoupe po prvních pěti pokusech.
+
|
-
|
Upgradem mohou být sirky určené do vlhka. Voděodolné sirky od kanadské značky Coghlans zaručují voděodolnost nejen sirek, ale přirozeně také škrtátka, takže nemusíte propadat panice, když se i s batohem náhodou vykoupete.
Čapnout balíček obyčejných sirek z kuchyně je hračka, ale na jejich použití v přírodě budete potřebovat buď opravdu dobré počasí, nebo pořádnou dávku trpělivosti. V každém případě nikdy nesázejte jen na jednu sirku.
+
|
-
|
Se sirkami ještě nekončíme. Větruodolné sirky jsou praktičtější variantou, ale uznáváme, že klasika ze Sušice v kapsách trampů asi ještě chvíli zůstane. Obyčejné sirky stojí zlomek a vždy se dá škrtnout více sirkami naráz, udělat z rukou závětří, prostě zaimprovizovat. Zkušenější si navíc hlavičky sirek namáčí do vosku, aby je ošetřili proti vlhkosti, a do KPZtky balí vystříhaná škrtátka z krabiček navíc, aby vždy měli po ruce záložní.
Milujete oheň a oheň miluje vás? Pak už jste o křesadle určitě slyšeli. A jestli ne, je na čase to vyzkoušet, protože narozdíl od zapalovačů a sirek z křesadla dostanete jen jiskru a k plamenu se budete muset probojovat svépomocí. Křesadla tu jsou s námi od pravěku, ale prošla významnou modernizací a do krosen se vrátila s nevídanou oblibou. Ať už jako zábavné zpestření ostřílených pánů ohně, nebo jako nouzová rezerva pro případ, že by zapalovač či sirky selhaly.
+
|
-
|
Podělíme se s vámi o pár tipů pro rozdělávání ohně křesadlem. Vše záleží na troudu, kterému se budeme ještě věnovat v další kapitole. Jako první je potřeba najít suchý, vláknitý materiál, do kterého jiskry zapadnou a zůstanou v něm. Pak už jen umět správně škrtat a máte vyhráno.
Ať už použijete přiložený škrtací plíšek, nebo třeba hranu na hřbetu nože (nikdy ne ostří, prosím!), snažte se jiskry koncentrovat na jedno místo. Do troudu si můžete trochu magnézia předem naškrábat, pomůže vám v další fázi hoření. A pokud je váš troud náchylný na rozsypání, přiložte k němu křesadlo tak blízko, jak jen to je možné, a zatáhněte za tyčinku proti hraně. Spousta lidí křesá stejným pohybem jako při loupání mrkve škrabkou, takže si rukou s křesacím plíškem troud pokaždé rozsypou.
Tyčinky křesadel jsou vyrobeny z různých materiálů, ale fungují vlastně docela podobně – např. křesadlo FireSteel je vyrobeno z hořčíkové slitiny, vydrží 3000 zážehů a hodí jiskru o teplotě až 2980 °C. To je například dost, abyste s ním zapálili plynový vařič na jedno křesnutí, bez nutnosti rozdělávání ohně. Light My Fire nabízí i soupravu ke křesání, jejíž součástí je křesadlo, dřevěný podpalovač z karibské borovice s 80% obsahem pryskyřice a malý držák na opékání k tomu.
Podívejte se na video, jak jednoduše se s křesadlem dá s trochou cviku zacházet!
Tohle je varianta spíše pro fajnšmekry a pro ty, co si potrpí na tradici, dá-li se tomu tak říct. V televizi sice tření dřev vypadá stylově, ale pokud nejste zrovna Bear Grylls, připravte se na hodiny a hodiny úmorné práce. Vyřezávání dřev všemožných tvarů a tvrdostí, desítky zmařených pokusů. Ovládnout tato prastará umění ohně zabere roky tréninku, takže pokud jste nováček, odpálíte si svaly dřív, než se k ohni vůbec přiblížíte.
+
|
-
|
Tření dřev a křesání křemeny patří k velmi primitivním způsobům rozdělání ohně. Primitivní v tomto případě ale neznamená snadný. U obou se dost zapotíte. A smekáme před těmi, kdo ne.
Ovládnout tření a vytvořit pohybem uhlík, se neobejde bez kapky potu. A to ani v případě, že si pomůžete lukem s tětivou. Jsou nadšenci, kteří se této přípravě aktivně věnují, ale je to o tom, že už mají vytvořené nezbytné propriety, které s sebou nosí. Najít správné materiály přímo na místě, nemusí být vždy reálné – například ve vlhkém podzimním lese.
Pokud si chcete někdy s dřevy zaposilovat, vemte si alespoň pořádný nůž. Dříve si lidé sice vystačili s kamennými nástroji, ale kdo by na to měl dnes čas. Outdoorový nůž Victorinox v kydexovém pouzdře skrývá i křesadlo, takže pokud by se tření nedařilo, máte k vysněným buřtíkům po ruce praktickou zkratku.
Křemeny zase hází jiskry tak slabé, že jen velmi těžko najdete dostatečně vznětlivý a drobný troud, abyste z drobounké částečky zažehli pořádný oheň. Navíc je nutné křesat silou a když si necvaknete prsty, dost možná při máchnutí rozhodíte pracně nasbíraný troud po okolí.
Dříve se tradičně využívala i metoda křesání železa o pazourek, ale jiskry byly mnohem slabší než od moderních křesadel – jediný vhodný troud tedy bylo doma vyrobené práchno. Práchno je kus plátna, džínoviny či jiné bavlněné látky, která se v podstatě “udí” v plechové krabičce, dokud nevznikne zuhelnatělý materiál, ve které se snadno zachytí jiskra a lépe žhne. I tak je práchno velmi křehké a navíc náchylné na vlhko.
Význam lidově známého slovní spojení je jasný. Co přesně ale takový troud vlastně je? V podstatě cokoli, co je snadno zápalné a dokáže zachytit jiskru. Název troud pochází od choroše jménem troudnatec, ze kterého se tradičně vyráběla hubka právě na rozdělání ohně.
Troudů existuje několik druhů a s každým je potřeba se naučit pracovat. Záleží samozřejmě na tom, kdy, kam a na jak dlouho vyrážíte. Kdykoli ale budete rozdělávat oheň, bez troudu se neobejdete.
Troudem rozdělávání ohně nekončí. Jakmile se objeví první plamen, je potřeba ho začít živit stále většímu kusy dřev, abychom si ho udrželi. V suchém letním lese to bude hračka, ale správný tremp se vždy připravuje na nejhorší. A ideálně má s sebou aspoň skládací pilku a bytelný nůž nebo sekyrku, aby si dříví mohl náležitě připravit.
Pozor, legálně je v lese možné sbírat pouze dřevo do 7 cm v průměru. Silnější už je technickou surovinou, která patří majiteli lesa. Tak na to myslete.
Základem je vybírat suchý materiál a dělit ho na správné kupičky – kůra, chrastí, nalámané větve, naštípaná polínka. Obvykle se suchý klacek pozná tak, že při zlomení hlasitě praskne. Nevyplatí se brát větve ležící na zemi, budou provlhlé a ztrouchnivělé. Pozornost věnujte vertikálně stojícím kusům, nebo suchým větvím přímo na stromech.
V zasněženém nebo deštivém lese může být jedinou cestou štípaní dřeva a využívání sušších středů. Připravte se, že oheň bude kouřit, budete ho co hodinu rozfoukávat a dost možná vám za noc párkrát zhasne. Mějte proto připravený suchý troud a chrastí, abyste spánek nemuseli přerušovat na moc dlouho. A rozhodně maximum dříví sušte kolem dokola táboráku, ať se vlhkosti zbavíte a můžete přikládat suchým.
Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, jak se tak říká. Nezřídka se stává, že využije nepozornosti svého pána a vymkne se kontrole. Od toho však existují pravidla, která by nechtěné nehodě měla zabránit. Selský rozum říká, že s ohněm jsem opatrný, mám připravenou vodu na hašení a nepouštím ho nikdy z očí. A k tomu je tu i pár zákonů.
V ČR je zakázáno rozdělávat a udržovat oheň v lese a dalších 50 m od něj. Pod tučnou pokutou. Výjimkou jsou speciálně vyhrazené prostory, většinou trvalá ohniště na relativně bezpečných místech nebo ohniště u přístřešků. Pokud se ocitnete na soukromém pozemku, je oheň možné rozdělávat až po souhlasu majitele. Pamatujte ale, že i cigarety jsou formou ohně, takže na rychlé cigárko během výšlapu dubovými houštinami podle zákona raději zapomeňte.
V CHKO a národních parcích jsou pravidla ještě přísnější – oheň je zde zakázáno rozdělávat celoplošně, les neles. A takto plošně může být vyhlášen zákaz ohňů v přírodě i krátkodobě, typicky v období sucha a zvýšeného rizika požárů v létě. To se týká jak lesa, tak i například kouření v parcích nebo pálení listí na zahradách. Sledujte proto ČHMÚ a ohni se do zrušení výstrahy před požáry vyvarujte.
|
|
Jak legálně přespat v přírodě - nocuji, nebo už tábořím?Sbalit si jídlo na dva dny, v pátek hodit na záda batoh a celý víkend vandrovat po lese. Česká vášeň, které se v současné době říká bushcraft nebo survival, byla dříve označovaná prostě jako tramping. |
A stejně jako je po každé party potřeba uklidit, když končí táborák, je potřeba ho uhasit. Bez toho si koledujete o malér – zahoření kořenů nebo rozfoukání ohně větrem, což může způsobit nedozírné škody. A věřte, že táborák nestačí jen stylově počůrat, jak si mnozí pánové naivně myslí.
Nejlepší je donést vodu z blízkého potoka a hasit tak dlouho, dokud se z ohniště nepřestane kouřit. Druhou možností je oheň nechat vyhořet a skomírající uhlíky pečlivě udusat, ideálně vlhkým drnem nebo mechem.
Tak ať vás oheň na cestách hřeje, ale nepálí.
Autor: Matyáš Vejskal
Poradna
Aby nám outdoorové oblečení vydrželo funkční opravdu dlouho, je zapotřebí se o něj správně starat. Jak na praní merina, peří, bambusu nebo dalších materiálů? Poradíme vám!
Poradna
Měkouši jsou dárky, co vás udrží v teple! Všechno o nich najdete v našem rozcestníku článků o oblečení.
Poradna
Nadchl vás skialpinismus a přemýšlíte nad pořízením vybavení? Pak právě pro vás jsme připravili tento článek.
379 Kč
(23.75 %)
od 289 Kč
179 Kč
249 Kč
369 Kč
559 Kč
299 Kč
(46.82 %)
159 Kč
579 Kč
579 Kč
Cestovní vařiče
Křesadla, podpalovače
Outdoorové nádobí
Jídlo na cesty
Spacáky
Karimatky
Expediční batohy
Žďáráky
S pevnou čepelí
Zavírací nože
Multitooly 
Sekery a lopatky
